Jako tažní koně a rybičky v akváriu

Dost mě šokuje, když i jinak rozumně působící lidé dávají najevo, že mají paměť jak akvarijní rybičky. A jak se i mladí a vzdělaní podobají tažným koňům s klapkami na očích. Co tím myslím?

Ty klapky mi připomněly třeba stesky českých provozovatelů zimních areálů a lyžařů na omezení na naších horách -, ve chvíli kdy v Německu i v Itálii se o svátcích nebude (rozumně) lyžovat vůbec! Jaké destičky si nasadili, že vůbec nevnímají co se děje za hranicemi sto kilometrů od nás? Nebo u nás platí jiné fyzikální zákony než u sousedů?

Paměť rybiček, která jsou prý schopné si něco pamatovat jen pár minut. mi zase připomnělo bezelstné nadšení z otevření obchodů, hospod, kadeřnictví, fitnesů a podobných institucí. Imunolog Václav Hořejší včera v televizi řekl, že by se vsadil, že Vánoce oslavíme ve čtvrtém stupni! Taky bych se o to vsadil. Děsí mě, že lidi táhnou za potěšením a dárky jak sobi na jih - jakoby nevěděli, že kromě dárků, nových účesů, naplněných žaludků a přijemné opilosti tam na ně jak pavouk čeká covid.Opoziční politici si přitom přisazují, že by to mělo být ještě volnější, tvárný doktor Blatný moudře pokyvuje a Babiš má hlavu v písku.

A jak to bude dál? Za čtrnáct dní už slyším Fialu se Hřibem jak se předhánějí v kritice vlády za bezohledné rozvolnění.