Zrovna Harry Potter je, když nic jiného, alespoň výborně napsaný, i když v posledních dvou dílech autorka zjevně tápala, jak to celé ukončit.

Jak tu už bylo naznačeno, skutečným důvodem, proč jsou dneska do povinné / povinně volitelné četby zařazeny díla třeba o Harrym Potterovi nebo Pán prstenů, je to, že změny, které u nových generací přinesl internet, jsou naprosto bezprecedentní. Vedle mnoha jiných (sociálních, technických) záležitostí se to samozřejmě týká i objemu četby, který se trávením u her či na sociálních sítích samozřejmě dost snižuje (ovšem nezanedbatelnou – a vlastně tu hlavní – roli tam vždy hrají rodiče, jejich přístup ke svým dětem a celková harmonie v rodině). Slyšel jsem, že dříve se například přece hodně sportovalo, což byl také jakýsi odliv od četby, ale takový argument neobstojí, protože se sportuje pořád, kdežto internet a věci, které s sebou přináší, je fenomén skutečně bezprecedentní, jak jsem uvedl.

Děcka zkrátka méně čtou, což vám řekne nejen každý druhý učitel, ale dokonce i mnohý pedagog na vysoké škole. A tak proč je nutit číst leckdy nezáživné staré klasiky, když je k té četbě lze pobídnout třeba i prostřednictvím výše uvedených děl a autorů? Pakliže se jedná o kvalitně napsané texty – o což bych v tomto případě obavu neměl –, pak je z jistého úhlu pohledu jedno, jestli čtou Dickense nebo třeba Tolkiena – hlavně že čtou.

A co se týče oněch „odvozenin“, pak vězte, že ve skutečnosti existuje pouze několik málo příběhových typů, které se opakují stále dokola už stovky, až tisíce let, takže tady bych problém nehledal.

Pamatuju si, jak jsem měl předepsány nezáživné romány, o kterých jsem pak cosi vyplodil do čtenářského deníku (pravda, internet tehdy takto široce nebyl, takže jsem to alespoň psal z vlastní hlavy), ovšem nic mi to nedalo a dnes si z toho taky nic nepamatuju. Na druhou stranu díla, která se mi líbila (v daném výběru jich moc nebylo), a zejména knihy, které jsem si vybíral sám mimo školu, mi toho přinesly hodně a dones bych z nich mohl citovat – a to mluvím stále o věku základní/střední školy.

Tohle je progres, a podíváme-li se na to z nadhledu, je to dobrý posun. Kdo bude chtít číst, najde si pak i ty klasiky. Navíc, stěžejní díla v seznamech zůstávají, není to tak, že by byla oněmi moderními záležitostmi nahrazována všechna...

Pro mnoho lidí, je škola jedinou- byť třeba trochu vnucenou- příležitostí kdy se s klasiky a zásadními díly literatury a umění setkat. Pak už se k tomu nikdy nedostanou. Já vím, dnes je doba, kdy když chcete dostanete se ke všemu - ale mnoho lidí pak bude determinováno svým okolím a způsobem života k tomu, že tohle úplně pominou. A není to škoda?

Povinnou četbu jsem řešil před více než padesáti lety tak, že jsem něco přečetl a napsal do čtenářského deníku, další spolužáci učinili totéž a vzájemně se to s úpravami opisovalo. Ale každý tam psal, co skutečně rád přečetl a působilo to jako recenze na dobré čtení. Moc dobrých knih se nevydávalo, proto jsme si jich vážili. Některé knihy se potom půjčovaly, než jí přečetli všichni, to trvalo. Nemyslím, že lze někoho donutit, aby četl něco, stejně to odflákne, ale zkusme vrátit do školy diskusi nejen o literatuře, ale o světě vůbec. Měl jsem štěstí, že jsem takové pedagogy zažil. Dali mi víc, nejen vzdělání, rozhled, umění se učit, ale pokoře k historii, hrdostí na to, že žijeme svůj život a nemusíme být slouhy režimu. Ostatní přišlo samo díky jim. Jejich autorita vyplývala z umění učit, moudrosti a sebevědomí, vyplývající ze společenského postavení. Učitel byl pan kantor a ne úředník.

Doba se změnila. Nás nikdo nemusel do čtení verneovek, mayovek, nebo i pohádek nutit, protože žádná jiná forma zábavy kromě lítání po venku nebyla (televize zase až tolik dětských pořadů nevysílala). Pro dnešní děti a mládež je čtení knih jen jednou z mnoha možností, jak se zabavit (a bohužel ne právě tou nejatraktivnější). Tím, že jim budeme nutit klasiky, na které padá prach, tu situaci moc nezlepšíme. Netvrdím, že by to měly zachránit zrovna knihy typu Harry Potter, ale proč jim nedoporučit kvalitní díla současných autorů, která je přece jen více osloví, než klasika.

taky si to myslím...

My žádnou povinnou četbu nikdy neměli. bylo nám řečeno, že k maturitě máme mít přečteno alespoň 50 knížek, ale nikdo nám neříkal jaké máme číst. A ukázky z té "klasiky" jsme četli v hodinách češtiny.

Já na tomto nápadu nevidím nic špatného. Stejně nevěřím tomu, že ty knížky nějaký dítě opravdu čte pokud ho opravdu nezajímají. Maximálně si najde na netu nějakej půlstránkovej výtah a má vyhráno. Naopak si myslím, že pokud ta povinná literatura bude složena z pro děti atraktivnějších knih tak to možná některé k tomu čtení trochu popostrčí. Babičku dnes nikdo číst nebude ani kdyby nad ním stál učitel s bičem, Harryho možná jo.

Pokud se pamatuji, tak na základním stupni byla povinná četba vždycky.