Je na Můstku most do Evropy?

Zaujalo mě, jaká jména stanic metra to chtějí úředníci z pražského magistrátu vlastně přejmenovat. Když jsem se s nimi seznámil, nejprve jsem si oddechl - ne opravdu nejde o žádnou ideologii

 (Ono ostatně v tomto směru už není skoro co měnit- všechny ty Gottwaldovy či Leninovy zmizely už v devadesátých letech.) 
Teď jak jsem pochopil, se hraje "jen" o racionalizaci. Takže Hradčanská se nenachází v katastru Hradčan, takže by se z ní měla stát Bruska (podle zdejší ulice).Změnit by se měla ze stejných důvodů třeba i Malostranská - místo toho by měla vzniknout stanice Klárov. Vadí i název Muzeum - zdůvodnění je, že muzei je v Praze mnoho. Atd. 
Osobně soudím, ano je to všechno logické a chytré - a dokonce nemohu popřít, že by to možná pár turistům či mimopražským tatíkům trochu pomohlo. Ale přesto si myslím, že je to skoro všechno i zbytečné - a tak nějak šplhounsky pitomé. A nejen to, řekl bych celá tato aktivita je tak říkajíc příznačná pro život pod Evropskou unií. Respektive pro ten aspekt EU, který nám leze na nervy. 
Jak to myslím? Pražští zastupitelé, kteří stojí za touto iniciativou se zjevně stali dobrými žáky evropské byrokracie, která díky své rozbujelosti a hledání úředního pohodlí vymýšlí úkoly a pravidla, která mají spoutat pravidly každý aspekt našeho života. Oni tomu říkají vylepšít ho, většinou však jde jen o zbytečnou přidělanou práci. Ale jak jinak  mohou  ouřadové  pohodlně zdůvodnit svou existenci, aniž by se opřeli do toho, co lidi opravdu trápí?Vyhýbat se  podstatě je dávný recept pro přežívání nul.
Stejně postupují í úředníci z magistrátu. Samozřejmě mohli by intenzivněji řešit třeba žalostný stav pražské automobilové dopravy či bytové situace mladých Pražanů. Pustit se do studie o jménech stanic je však určitě daleko přijemnější, i když daleko zbytečnější. Jenže pokud se úředníci ponoří do fiktivních problémů, zbytečně utratí erární peníze i svůj a cizí čas, který by mohli věnovat něčemu jinému. 
Tyto tendence, které jak říkám, nejsou zdaleka vlastní jen nejvyššímu pražskému ouřadu a proudí zejména z Bruselu, mají ale ještě jeden hůře definovatelný, ale podle mě také důležitý nedostatek. Někdo samozřejmě může dojít třeba k závěru, že na Můstku už dávno neteče potok a ani tam nestojí most. A že tedy rozumné by bylo i tuto stanici přejmenovat. Aby chudinkové turisti nehledali na Václaváku mostní oblouk. Je to ale vlastně podobné jako když jsme museli přejmenovat český rum na Tuzemák, protože rum je přece něco jiného či jako v obchodě nenajdeme jahodovou marmeládu, přestože naše maminky i babičky tak této pochotce říkali, nebot marmalade je jen pomerančová. Všechny tyto zásahy se opravdu dají logicky zdůvodnit a "optimalizují". Ale přiznejme si- jsou nejen zbytečné, ale i něco ničí. Co? Přece náš svět! Ten  nedokonalý, ten  zvláštní, ten trochu  trapný, ten z jakéhosi  hlediska  možná divný - ale taky ten za kterým je nějaká historie, nějaké zkušenosti dlouhých generací, nějaká  banka  zážitků a  tradic. Ano dostáváme za to jiný, který prý bude lépe fungovat. Opravdu bude? A když bude "dokonalý" a všude stejný nebude to náhodou nuda?A nebude to jen lesklý povrch, pod kterým bude něco chybět?